Jen Tomáš nechce uvěřiti
že ježíš moh´by zase žíti,
vždyť srdce Pánu probodli.
"Že s vámi mluvil? Mámení, klam!
Dokud sám všechno neprozkoumám,
nevěřím! Vzdám se pohodlí!
Mé ruce ať si zapracují!
Mne vaše řeči zatracují,
že nechci věřit překotně?
Až vpustím ruku v ránu v boku
a prst do ran od katů, soků,
pak uvěřit chci ochotně."
Týden si na to musí počkat.
Nemůže se už ani dočkat.
"Přijde zas k nám sem milý Pán?"
Opravdu, Kristus znova vstoupil.
K apoštolům: "Budete sloupy
naprosté víry. Síly dám.
Tomáši, osahej si jizvy!"
Ten nečeká na další výzvy,
už klečí, víru vyznává.
"Můj Pán a můj Bůh Ty jsi pravý!"
Hned s Ježíšem se mile zdraví.
Navždy už věrný zůstává.
