Sv. Terezička Ježíškova

Žila malá Terezička,
šťastná u svého tatíčka,
když jí matka zemřela.
Sestry se jí věnovaly.
Do kláštera vstupovaly.
Jejich odchod želela.

Zatoužila nenadále
nevěstou být Krista Krále,
i když dost let neměla.
Nechtěla to představená,
biskup pro to uši nemá.
"Papež může!" vzpomněla.

V Římě na pouti mu svěří,
že v moc jeho pevně věří.
On vstup v Karmel dovolí.
Devět let tam s Kristem stráví,
jak to sama pak vypráví.
Zahradou zpěv hlaholí.

Utrpení, nemoc snáší,
o svatost se stále snaží.
Drobné krůčky k ní vedou.
Mladá zmírá Terezička,
tatínkova princeznička.
Růže v náručí kvetou.