František Assiský, obdivuhodný světec

Veselý mladík býval Jeník.
Všech bujných kousků celý deník
by popsal doby pamětník.
Bohatstvím pohrdl však brzy.
Protesty otce, jeho slzy
nepřijal Boží služebník.

Kostelík začal opravovat,
víc k Bohu chtěl se přibližovat.
V samotě žil jak poustevník.
Jáhenské svěcení když přijal,
František se již dál nazýval.
Kristův byl z něj následovník.

Vytvářel bratří společenství.
Tam prožívali své blaženství.
O Bohu nesli blahou zvěst.
Evropa, Syrie i Egypt
i Svatá země jej velebí.
Zdárný byl průběh jeho cest.

K Vánocům schystal živý Betlém.
Chyběl jen nápis, erb či emblém.
Ježíška choval v náručí...
Před smrtí Krista sám představil.
Kristovy rány kopím žhavým
mu seraf z nebe doručí...